Vítejte na stránkách Galerie U milenky!

Přejeme příjemné posezení ve stejnojmenné vinotéce, a to už celý rok nejen s výborným vínem, ale i s uměním, jímž budete obklopeni!

Visits

Listopad bude v galerii ve znamení fotografií, které vystaví fotograf Jiří Veselý.

Říká o sobě: Fotografování jsem měl dlouhá léta jen jako koníčka, intenzivněji jsem se mu začal věnovat v roce 2004 a od roku 2012 už fotografuji profesionálně. Vlastně už od roku 2010, kdy jsem vyfotil svou první svatbu. Fotit svatby – to je moje! Ačkoliv se sobě navzájem podobají, každá je unikátní, má vlastní atmosféru. A pro mě je štěstím fotografovat šťastné lidi ve šťastný den – takovým přeci svatební den odjakživa byl, je a bude.

Na naší výstavě ovšem ukáže, že umí krásné snímky i jiného rázu, například z přírody...

Právě vystavujeme

Visits

Vernisáž výstavy fotografií Jiřího Veselého Visits byla komorní, ale o to příjemnější. Květiny, houby či exotická zvířata a ptáci působí bezprostředně a autenticky, výstava dýchá pohodou. A k té při vernisáži vrchovatou měrou přispěl houslista Ondřej Kvita, který nejen vynikajicícm způsobem zahrál, ale také poskytl odborný výklad k některým prvkům své mistrovské hry (flažolety atp.), takže přítomní nejen potěšili oko i ucho, ale se i něco přiučili. Byl to skvělý zážitek a kdo nebyl, prohloupil.

Next

Co bude

Listopad

V listopadu představí své poetické snímky fotograf Jiří Veselý.

Next

O galerii

Galerie U milenky nabízí své prostory malířům, grafikům, fotografům, tvůrcům koláží či tapisérií, zkrátka všem, kteří něco umějí a chtějí svá díla ukázat veřejnosti. Výstavní prostory budou pronajímány na měsíc či dva podle dohody s provozovateli.

Next

O galeristce

Zdena Bočarova

Potřeba vyjadřovat své představy a myšlenky obrazem či kresbou ji provází odmalička. Profese novinářky a překladatelky jí pak pomohly čerpat inspiraci v zahraničí, zejména ve Francii a v Rusku. „Malovat a kreslit je pro mě nutností i radostí,“ svěřuje se dlouholetá členka Spolku podkrkonošských výtvarníků Trutnov, která se věnuje především olejomalbě a pastelu. Návštěvníky výstav zaujme například přímočarost vizí, jimiž autorka propojuje moderní civilizační motivy s tradičními až archetypálními fantaziemi.

Každoročně se účastní výstav trutnovského Spolku podkrkonošských výtvarníků. Je rovněž členkou nového pražského uměleckého uskupení Řád chaosu. Malá galerie, součást vinotéky U milenky v Praze Vršovicích, je splněním jejího dávného snu - mít svůj vlastní prostor, kde může díla svá i svých přátel ukázat lidem.

Next

Proběhlé výstavy

Vnímání snů v čase

Vladimír Kočička se tentokrát prezentuje jako malíř využívající různé techniky malby. Jeho surrealistická duše se přichýlila blíž k abstrakci, i když surreálno stále zůstává přítomno v poněkud zastřené podobě.

Manželská erotika je můj koníček

Nová výstava v galerii stojí opravdu za zhlédnutí. Alenu Valentovou jsme si představili už při její první výstavě v září loňského roku, zbývá představit Kateřinu Hůlkovou. Pochází z Červeného Kostelce. Do Trutnova se s rodiči přestěhovala v pěti letech. Výtvarné nadání se u ní projevovalo už od útlých let a ve třinácti se pevně rozhodla, že se stane malířkou. Po absolvování trutnovské ZUŠ v ateliéru Mgr. Zdislavy Holomíčkové v roce 2002 pokračovala studiem na SPŠG Hellichova v Praze. Původní volba oboru Konzervátorství a restaurátorství se ukázala jako nešťastná, proto během prvního ročníku složila rozdílové zkoušky na obor Propagační výtvarnictví. Studium úspěšně ukončila v roce 2006. Její další vášeň, tentokrát pro anglický jazyk a literaturu, ji v témže roce přivedla na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde pokračovala studiem anglistiky a amerikanistiky. Láska a únava z velkoměsta ji nakonec přiměly vrátit se   zpět  do  Trutnova,   kde   od roku 2009   pracuje   jako  propagační  grafik a webdesigner.

Společný projekt s Alenou Valentovou pod názvem Manželská erotika je můj koníček je její vůbec první autorskou výstavou. Myšlenka se zrodila natolik spontánně, že během deseti minut měly dámy vymyšlené téma i název a zarezervované prostory pro výstavu. Kateřina se zde vrací ke své milované olejomalbě, kterou ovšem již na střední škole na dlouhou dobu opustila. Jednotlivé obrazy tak nesou autorčin původní realistický až impresionistický rukopis; každé z děl však zároveň do určité míry vzdává hold některé z výtvarných epoch, ke kterým má autorka vkusem a pocitově blízko.

MANŽELSKÁ EROTIKA JE MŮJ KONÍČEK

Kateřina Hůlková a Alena Valentová společně představují celkem dvaadvacet děl, jejichž hlavním spojovacím motivem jsou vlastní vztahy s jejich životními partnery. Deset společně zvolených témat pojala každá z autorek po svém tak, aby výsledek byl co nejupřímnější a co nejautentičtější. Obě dámy tak návštěvníkům výstavy dávají nahlédnout do svého soukromí a vnímání vlastní sexuality.

Specifickými tématy jsou:VIKING, CIZINKA, KONÍČEK, RUTINA, RELAX, SVÁTOST MANŽELSTVÍ, TANEC, SELFIE, SEX VE MĚSTĚ a vzájemný PORTRÉT.

Smyslem výstavy je nabourat zažitou představu, že z manželských či obecně dlouholetých partnerských vztahů dříve nebo později mizí vášeň a na její místo se vkrádá každodenní rutinou a nudou.

Obě autorky své muže znají už od základní školy. S trochou romantické nadsázky by se dalo říct, že si oba páry byly souzeny. Ani jedna z malířek se ve svém dlouholetém vztahu nenudí, což bylo hlavním a prvotním impulzem ke společné tvůrčí činnosti. Velké díky patří oběma manželům za jejich podporu i ochotu se skrze vystavené obrazy prezentovat veřejnosti spolu s autorkami.

Výstava je kontrastní pojetím jednotlivých témat i technikou. Barevně až monochromatické pojetí a experimenty s kombinovanou technikou v případě Aleny Valentové stojí proti místy tlumeným, místy nadsazeným tónům olejomaleb Kateřina Hůlkové. Jednu věc mají ovšem jednotlivá díla společnou: obě malířky jsou ve své interpretaci upřímné a odvážné, ale nikdy nevkusně vulgární.

Zvon a jeho tajemství

Výstava představuje fotografické kreace s atmosférou tajemna a romantiky vedle realistických obrázků z černé Afriky - dva rysy fotografické tvorby autora s pseudonymem Zvon.

Urscumug v říji umění

Jiří Motl je tichý, nenápadný, dalo by se říci introvertní mladý muž. U jeho kolébky se 19. 5. 1982 sešly dvě sudičky: Jedna mu přisoudila lásku k hudbě, druhá mu vložila do vínku cit pro výtvarné umění. A právě tomuto daru se Jiří začal aktivně věnovat od roku 2002.

Jeho výtvarné vzdělání začalo studiem Figurální kresby na pražské VOŠ Václava Hollara; v roce 2004 Jiří navštěvoval kurz olejomalby u malířky Věry Šteflové v Praze na Vinohradech. V technice kresby se během let 2006-2007 zdokonaloval na UMPRUM a v Praze na Letné, kde studoval Figurální kresbu pod vedením prof. ak. mal. Borise Jirků; v letech 2004–2008 Jiří úspěšně absolvoval studium  kresby, malby a komerční grafiky na ISŠ Náhorní v Praze Kobylisích. Zvládá práci s temperami, olejem a kresbu tužkou i perem.                                                 

Svoboda a galaxie rocku - 60. a 70. léta

Hana Masopustová představuje portréty hudebníků z 60. a 70. let a člověk má dojem, že se s každým z nich znala osobně. Je skvělá kreslířka, takže se může soustředit na výraz a duši portrétovaného. O hudebnících, které maluje, také hodně ví, studuje jejich život i hudbu, rozebírá texty písní a vše pak promítá do celkového pojetí svých portrétů. Je to prostě nádherná výstava!

Degustace tvorby

Do 12. května v Galerii U milenky vystavuje svá díla malířka Veronika Jiránková, civilním povoláním manažerka marketingu momentálně na mateřské dovolené. Říká o sobě: „Má tvorba je pro mne hra s barvami a kombinace různých technik. Mám ráda obrazy, ve kterých se mohu ´ztrácet´a jež podněcují fantazii. O totéž se pak snažím i ve své tvorbě, tento typ relaxace vnímám jako sebeléčivý.“ Veronika je rovněž autorkou "mrňavé" knížky 70 dní na podporu nadačního fondu „N“ pro nedonošená miminka při Novorozeneckém oddělení s jednotkou intenzivně-resuscitační péče Fakultní nemocnice v Motole. Knížka je na výstavě k nahlédnutí a k zakoupení. Je to skutečný příběh z FN Motol. Maličký Sebastian při svém narození nevážil ani půl kilogramu, ale dokázal během 70 dní svého života tolik, co mnozí nezvládnou za celý svůj dlouhý život. Jak prožívá maminka předčasný porod svého děťátka? Co se jí honí hlavou? Jaké starosti řeší, co jí trápí a kolik nejistot prožívá... Výnos s prodeje samozřejmě putuje nadaci. Vernisáž, která byla zároveň oslavou umělčiných narozenin, byla příjemná a veselá, hrou na klavír a zpěvem ji osvěžil Jiří Langr a dokonce se dražil obraz - dílo malé ani ne dvouleté Lili.

Nakvap

Doslova tak se sestavovala expozice, která v březnu nahradí jinou, dopředu plánovanou, leč kvůli zdravotní indispozicí umělkyně neuspořádanou. Naštěstí Vláďa Kočička má široký umělecký záběr a například jeho koláže v naší galerii dosud nevisely. Ani moje (a Silvaine Arabo) haiku se také už dlouho veřejnosti nepředstavila, takže dostala prostor spolu s několika staršími věcmi.

Místo vernisáže se konal 27. března zábavně ponaučný večer s hudbou a povídáním o haiku a kolážích. Sešli se na něm naši věrní příznivci a přátelé a myslím, že nelitovali. Vítězové malé soutěže o nejlepší haiku si odnesli i pěkné odměny.

Obrazy duše

Pěknou komorní vernisáží 18. ledna byla v galerii zahájena výstava Jany Tesaříkové, členky výtvarného sdružení Řád chaosu.

JANA TESAŘÍKOVÁ - Maluji, tedy jsem

Narozena ve znamení Blíženců.
Své výtvarné činnosti se aktivně věnuje od roku 2007, kdy začala navštěvovat Lidovou konzervatoř v Ostravě pod vedením paní Mgr. Petry Balnarové. Tříleté studium zakončila absolutoriem, opravňující k vyučování v zájmových kulturních organizacích. Poté navštěvovala ateliér paní Jany Smékalové.
Její tvorba je často inspirována jejími pocity a jí samotnou. Obrazy mají v pozorovateli vyvolat nekonečný proud myšlenek, otázky, na které nelze najít odpověď. Obrazy jsou emotivní, dotýkající se nitra každého diváka.
Technika: akryl, akvarel, olejomalba, pastel
Směr: surrealismus, symbolismus.
Svou první výstavu nazvanou ERROR, na níž se představila spolu s fotografem Petrem Kiškou, měla v roce 2010 v Občanském sdružení Maryška Bohumín. V roce 2011 proběhla další, již samostatná výstava v prostorách Galerie Maryčka v Havířově. Výstava nesla název Nitro. Další výstava z roku 2013 v klubu Atlantik v Ostravě se nazývala Temnota nitra. Účastnila se společné výstavy Havířovských výtvarníků (prosinec 2014 – leden 2015) pod názvem HVS 2014, která se uskutečnila v KD Leoše Janáčka v Havířově. Její první výstava v Praze, na níž se podílela spolu s dalšími umělci, dostala název Řád chaosu a konala se v galerii ve vinotéce na Truhlářské ulici v listopadu 2016. Do této doby se datuje i zrod výtvarného sdružení Řád chaosu, ve kterém vedle Jany působí Jiří Motl, Vladimír Kočička a Zdenka Bočarova. Společně realizovali řadu výstav – v roce 2017 v Cafe de Flore v Milovicích, v Galerii Nora v Gorazdově ulici, v Café Alternatif a v Galerii U milenky, vše v Praze. V roce 2017 se účastnila ještě další výstava, a to v lednu v Atriu městské radnice v Milovicích. Na výstave nazvané Kouzelný svět vystavovala společně s umělcem Petrem Viznerem nejen své obrazy, ale také již fotografie.
Několik její fotografii využila pro reklamní účely kosmetická firma Balzamiss, v časopise Příroda byla otištěna jedna její zajímavá fotografie. Její fotografie se umístily na předních místech i v několika fotosoutěžích.

Summa summarum

Oleje a pastely, které jsem vytvořila v letošním roce, tvoří trochu chaotický soubor, ale věřím, že si v něm každý vybere něco, co potěší jeho oko i duši. ZB

Mršina

Une charogne

Rappelez-vous l'objet que nous vîmes, mon âme,
Ce beau matin d'été si doux :
Au détour d'un sentier une charogne infâme
Sur un lit semé de cailloux,

Les jambes en l'air, comme une femme lubrique,
Brûlante et suant les poisons,
Ouvrait d'une façon nonchalante et cynique
Son ventre plein d'exhalaisons.

Tak začíná Baudelairova báseň v originále. Na vernisáži bude samozřejmě přednesena v překladu, aby si ji užili i ti, kteří francouzštinou nevládnou.

Vl. K. mobilem

Vladimíra Kočičku jsem poznala nejprve jako malíře-surrealistu, posléze se ukázal být i fotografem s výjimečným viděním světa kolem sebe. Výstava jeho prolínajících se záběrů dokazuje, že i mobilem se dá fotit zajímavě a neotřele.

Vláďa o sobě: "Narodil jsem se jednoho listopadového  dne v roce 1965 v Praze Košířích. Již od   školních  let  rád  maluji.  Výtvarná tvorba, nejprve malování a kreslení se stalo součástí mého života, během let jsem svůj tvůrčí zájem rozšířil o fotografování, výrobu šperků a koláží.

Inspiraci ke svým dílům nacházím především v kinematografii, poezii a krásné literatuře.

Některé mé práce se dostaly až do soukromých sbírek mimo republiku. Také jsem ilustroval soubor básní začínajících básníků."

Básně v obrazech

Alena Valentová - obrazy

Jan Kašpar - básně

Výstavu, kterou máte možnost vidět, chystala Alena několik měsíců v roce 2017. Jedná se o jedinečný soubor listů v kombinované technice, který je úzce spojený s básněmi Jana Kašpara, do kterých se během práce na ilustracích zamilovala. Vznikl tak jedinečný výtvarný projev, který nabízí její osobní pohled k této výjimečné sbírce poezie.

Alena Valentová se narodila 21. března 1983 v Trutnově. Tvoří již od dětských let, kdy začínala kresbami smyšlených (převážně pubertálních) příběhů a komiksů. K zásadnímu převratu došlo v letech 1997 a 1998, kdy za podpory rodičů začala svůj talent rozvíjet dál a to studiem u akademického malíře Martina Kotka, který jí zároveň pomohl se připravit na talentové zkoušky na Střední uměleckou školu grafickou v Jihlavě. Zde se věnovala umění naplno v oboru Propagační výtvarnictví a studium úspěšně ukončila v roce 2002.

Od roku 2013 je členkou Spolku podkrkonošských výtvarníků, se kterým také pravidelně vystavuje. Věnuje se převážně malbě, kresbě a compartu (malba elektronickou tužkou-tabletem přímo v počítači-compu). Kombinované techniky akrylu a pastelu vždy propojuje osobitý rukopis a použití černé barvy, která provází celou její tvorbu vycházející převážně ze smyšlených příběhů a lidského těla. Po několika autorských výstavách na Moravě a v Trutnově se nyní samostatně představuje i v Praze.

Alenina tvorba je lehký útěk z reality! Její silný vztah k černé naleznete téměř ve všech jejích dílech, ale určitě se nedá říct, že by se jednalo o depresivní malby. Miluje ženské tělo a jeho nedostatky, a proto ve většině věcí najdeme spojení právě s nahým ženským aktem. Barvy v jejích obrazech vždy podtrhuje černá, která je sloučením všech odstínů barevného spektra a tak nesmí nikde chybět.

Compartu se začala věnovat od roku 2001, kdy se snažila svůj rukopis propojit s počítačem a tak začali vznikat snové malby. Tato technika ji učarovala zejména tím, že jí dává volnost a možnost vracet se k dílu i s odstupem času.

Jan Kašpar se narodil 9. května 1950 v Praze. Více než třicet let pracoval jako novinář (např. v týdeníku Mladý svět, v před i popřevratové Tvorbě, v literární příloze Práva Salon). Především v 80. a 90. letech dvacátého století se věnoval psaní poezie. Zaměřil se na čtenáře tzv. apoetického věku, to jest puberťáky. Směřování poezie k pubescentnímu čtenáři bylo v 80. letech poměrně převratné. Do té doby se mělo za to, že poezii potřebují jen mladší děti, že starší čtenáři se zaměřují na věcné informace - proto tzv. apoetický věk. Přitom právě mladí potřebují pochopení a podporu v jejich nejistotách a obtížích. Jan Kašpar se dokázal vžít do mentality a cítění mládeže a nastavil mladým čtenářům nezaujaté a zároveň chápavé zrcadlo (jmenujme například básnickou sbírku Tulikráska).

V letech 2005-2008 autorsky spolupracoval s hradeckým divadlem Drak (např. Alenka zamilovaná, Carmen 20:07, Sedmá vlna). V té době napsal několik písňových textů pro Luboše Pospíšila, Bohumila Zatloukala a Jiřího Šlupku Svěráka. Od roku 1996 je stálým spolupracovníkem Českého rozhlasu 3 - Vltava, pro který připravuje pořad Osudy. Od roku 2002 je kmenovým redaktorem nakladatelství Krásná paní, je šéfredaktorem jeho knižní produkce. Od roku 2004 působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze jako učitel (lektor) a jako výkonný redaktor časopisu Lidé města (Urban People).

Otvíráme!

Výstava pláten Zdeny Bočarovy zahájila v srpnu 2017 činnost Galerie U milenky, která je součástí stejnojmenné vinotéky. Zápisy v knize návštěv svědčí o tom, že se líbila a že nápad otevřít tento malý stánek umění byl dobrý.

Next

Kontakty

GALERIE U MILENKY
Oblouková 24, Praha 10
telefon

Napište nám.

Chcete nás pozdravit, pochválit či naopak nás zkritizovat? Máte příležitost!

* Tato pole jsou povinná.